Genová terapie představuje revoluční přístup k léčbě řady onemocnění, jako jsou genetické poruchy, některé typy rakoviny nebo virové infekce. V posledních letech se adeno-asociovované viry (AAV) staly oblíbeným vektorem pro přenos genetické informace do buněk pacientů. AAV mají řadu výhod, které je činí ideálním nástrojem pro genovou terapii: jsou neškodné a dokážou efektivně doručit cizorodou DNA do hostitelských buněk.
Nicméně, jedním z hlavních problémů spojeným s použitím AAV v genové terapii je imunitní odpověď organismu. Naše tělo je schopno rozpoznat AAV jako cizí agens a produkovat protilátky, které se vážou na virus a brání jeho funkci. Tyto anti-AAV protilátky mohou způsobit snížení účinnosti genové terapie nebo dokonce vyvolat nežádoucí imunitní reakce. A právě pomocí ELISA metody můžeme rychle a přesně zjistit, zda pacient má již existující anti-AAV protilátky, které by mohly ovlivnit výsledky genové terapie.
