Abychom nukleové kyseliny (NK) během práce s nimi mohli sledovat, obvykle je určitým způsobem označíme, což umožňuje jejich následnou vizualizaci. Typy značení lze rozdělit do dvou skupin (radioaktivní a neradioaktivní).
- Radioaktivní značení patří mezi nejstarší typy značení a nyní se používá velice zřídka. Je založeno na výměně neradioaktivních nukleotidů za nukleotidy obsahující některý z radioizotopů nejčastěji 32P, 33P nebo 35S.
- Neradioaktivní značení - používáme fluorescenční nebo nefluorescenční značky, které se váží na molekuly nukleových kyselin. Dále se rozděluje na: